18.7.2018

18. července 2018 v 18:00 | Máří Kosáček |  V objetí draků

Na chvíli mít tu moc zvládnout pár zázraků,
napsala bych pro Tebe červánkem do mraků,
že tebe miluji, vryla bych do nebe,
ať všichni vidí, že žiju jen pro Tebe.
Večer bych pohrála si s tou hvězdnou oblohou,
poskládala jen pár hvězd v souhvězdí nás obou.
Slunce bych sebrala a tiskla ho v ruce,
pak vrátila ho zpátky, však ve tvaru srdce.
I dešti bych poručila, jen pro Tebe, z lásky,
aby Tě nesmočil, jen hladil Tvé vlásky.
To vše bych, lásko má, udělala pro Tebe,
však neumím zázraky, dávám Ti jen sebe…

♥♥♥♥♥♥♥

Tvoje vůně prolíná mé tělo,
které toužebně by Tě chtělo.
Tvůj pohled do tepla mne obléká,
touha a vášeň mým srdcem protéká.
Tvé jméno vrývá se mi do kůže,
jen Ty mi k tomu pokušení pomůžeš.
Zmatená jsem a dochází mi slova,
nechci Tě jednou, ale zas a znova.
Navždy chci splynout s náručí Tvou
a vnímat tep a žár lásky nás dvou.
♥♥♥♥♥♥♥

Jseš moje štěstí na šňůrce,
budu Tě nosit na ruce.
Jseš moje štěstí, kam Tě dám?
Už Tě nikdy nesundám.
Buď štěstíčkem navždy mým,
snad Tě nikde neztratím!

♥♥♥♥♥♥
18.7.2018
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama