Leden 2017

Tak dlouho už jsem nepsala...

31. ledna 2017 v 11:01 | Máří Kosáček |  Čtu, občas i píšu

Už je to pěkná řádka dní, co jsem sem něco napsala a taky pár dní, no, spíš měsíců, co naběhl poslední příspěvek, když nepočítám dnešní rychlovky.
Nebojte, vše je ukryto v mém archívu a je toho dost, za tu dobu.
Na chaloupku přišel podzim, takže se uklízelo, zazimovávalo. Sklízela a uskladňovala úroda.



I moje oblíbené větrníčky šli domů, po letech jsem zjistila, že venku trpí a že je musím také schovávat, jinak o ně časem přijdu, jako již o mnoho minulých.


Zazimovali se květinky, takže opět není kam šlápnout a rozhodnutí o redukci se opět vytratilo někam v dál, když už bylo vše narvané v chaloupce :-)




Hrdličky zůstali na zápraží, aby se mi moc nestýskalo po zvěváčcích, kecám, zpěváčků tu mám mraky a kosáčci jsou drzejší a drzejší:-)

Vánoce prošli v klidu a míru a byli krásné a pokojné.

Nemoce na nás taky nezapomněli, takže jsem před vánoci chytla úplně výstavně parádní angínu a mlátila jsem se s ní dva týdny, ale nakonec jsem zvítězila a ona odtáhla s dlouhým nosem někam k Neumětelům.

Stále chodím cvičit, stále chodím na procházky tady u nás po okolí a stále fotím a fotím, foteček bude fůra, jen vydržte.

Kočičáci rostou a mají se všichni čile k světu. Koťátka jsou stále ještě příliš plachá, ale ohřát se do chaloupky trefí.

Taky tu máme letos sníh a pořádnou zimu, což je pro nás nemilovníky zimy pořádně velké BRRRR a už se nemůžeme dočkat jara a slunečních paprsků, kterých jsme si zatím užili hrozně málo, spíš je pod mrakem a mrzne jen to praští.
Mimochodem, dnes v noci opět šumelilo a stále ještě hustě šumelí, takže radost žádná.

Ve sbírce přibylo pár hraček, za ně dík všem, kteří mě obdarovali.

Začal lunární rok Ohnivého kohouta a začal krásně. Tedy pro mne určitě.
Byla jsem pozvána na ,,slet" mne podobných dušiček, takže se trošinku provalilo, to moje čarování.
Rozvádět to moc nechci, snad jen, bylo to porvé, co jsem mohla veřejně čarovat a vyprávět svoje zážitky a musím říct, že jsem se cítila nádherně svobodná a volná a že se na mne nikdo nedíval jako na ,,jinou bláznivou".
Získala jsem taky nové opravdové přátele a snad ještě získám, protože máme společnou řeč.
To mne těší nejvíce, opravdových přátel je opravdu jak šafránu, takže si člověk váží těch věrných, se srdcem na dlani.
Za tohle všechno, co jsem vlastně v posledních měsících zažila, vděčím zlaté dušičce a opravdové přítelkyni, malé čarodějničce Andrejce. Díky moc, ani nevíš, co to pro mne znamená a jak moc si toho vážím.

Taky jsem stále tou čekatelkou na vnouče, ve vlastních řadách stále nic a tak se osud nakonec smiloval a mě si adoptovali dvě dětičky,malý princ a malá princezna, které babičku nemají a chybí jim.
Dnes je vysvědčení, babi musí s nějakou dobrotkou zajít:-)

Tak, to jsem toho nasmolila, určitě jsem na spoustu věcí zapomněla, ale až budu dávat fotky, určitě my z mysli vyplave spousta zážitků s nimi spojených.

Mějte se krásně a ať se vám v tom roce Ohnivého kohoutka daří s láskou a pohodou.



Něco k pláči i k úsměvu

31. ledna 2017 v 10:14 | Máří Kosáček |  Ze života emailu

Jakou barvu mí moje duše

31. ledna 2017 v 10:13 | Máří Kosáček |  ...rodina a přátelé

Proroctví

31. ledna 2017 v 10:12 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme