Leden 2014

Stopy

23. ledna 2014 v 17:43 | Máří Kosáček |  Podoláci






Trocha sněhu

23. ledna 2014 v 17:40 | Máří Kosáček |  Podoláci

na koberečcích



na plotě na nádobí



na zemi a kvítkách














Co povíte...

23. ledna 2014 v 17:14 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme
Dnes došlo a názor nechám na každém z vás.


Senátor Jaroslav Zeman (ODS) v jistém interview otevřeně mluvil o cikánské problematice. Až jakákoliv strana bude mít tento názor a postoj ve svém volebním programu, bude mít zaručeně podporu mnoha občanů . Senátor Jaroslav Zeman je i starostou města Albrechtic v Jizerských Horách a provozuje nejstarší českou továrnu na výrobu dřevěných hraček v přilehlém Jiřetíně, bývalou TOFU ,dnes DETOA.I odsud má dostatek vlastních zkušeností.

Otázka: Vy se nebojíte otevřeně se vyjadřovat k romské otázce. Položím otázku velmi jednoduše: Co si myslíte o Romech? "
Odpověď: Cikáni už druhou generaci nedělají. Já na rozdíl od těch všech Kocábů a spol., kteří se proklamacemi o právech cikánů od revoluce dobře živili, jsem za těch dvacet let, co mám fabriku, zaměstnal ročně tak šest cikánů, čili dohromady cca 120. Jejich pracovní výkony byly vždy katastrofální, trvale pracovat byli schopni dva, tři, maximálně čtyři. Zbytek po několika dnech či týdnech skončil. Bylo tam i vysoké procento těch, kteří u nás něco provedli a dostali následně podmíněné tresty. Tedy, že něco ukradli a podobně.
Otázka: A co státní zmocněnci pro romskou otázku?
Odpověď: Všichni ti lidskoprávní zmocněnci pro "romskou otázku", co se na cikánech po léta bezostyšně přiživují, jsou mi k smíchu. Myslím si, že stát, který dává cikánům peníze, měl by po nich v první řadě chtít a to bez pardonu, práci.
Otázka: Ale jim se přece nechce pracovat!
Odpověď: Ať dělají veřejnou službu, ať uklízí veřejné prostory. Z mého pohledu má každý právo být líný! Ale vy ani já nemáme povinnost někoho takového živit. Když je někdo nemocný, slabý, má problém, tak pomůžeme - to jenaše morální povinnost. Ale když je někdo líný, má na to rovněž svaté právo - ale nesmí se pak divit nebo se rozčilovat, že nedostane peníze .
Otázka: A co si myslíte o těch nevládních organizacích, které mají pomáhat řešit romskou problematiku ?
Odpověď: Když tu bude nevládní organizace provozovaná ze soukromých peněz, tak ať jich je tu třeba 300. Ale žádné peníze ze státního rozpočtu bych jim nedával. Tyto organizace jsou plné lidí, kteří se tzv. začleňováním cikánů do majoritní společnosti dlouhodobě a bez jakýchkoliv viditelných či měřitelných výsledků velmi dobře živí. Další nemravností jsou dávky, vyplácené cikánům jako příspěvek na bydlení, kdy jim ze státních peněz dáváme na nájem.
Otázka: Proč?
Odpověď: Já to vidím sám u sebe v podniku. Některé mé zaměstnankyně jsou např. rozvedené, jsou samoživitelky, je jim třicet a jsou rády, když u nás na severu mají 12 tisíc hrubého, čili 10 tisíc čistého. A pokud jim exmanžel dlouhodobě neplatí výživné, tak kde pak jsou? Na státní podporu samozřejmě nemají nárok, zatímco cikáni dostávají v naší oblasti osmi až devítitisícové dávky jako příspěvek na nájem. To je prostě úplně zvrácený svět: Ten, kdo zcela programově nepracuje, se má lépe než ten, kdo poctivě pracuje. S tím mám obrovský problém. Ty naše ženské jsou na trhu práce strašně zranitelné, hlavně v těch chudších oblastech. My máme v podniku plný sešit jmen těch, které dlouhodobě čekají na jakoukoliv práci. Je tam osmdesát procent dobrých, pracovitých ženských, ale nemají šanci. Přitom v případě cikánů jsem viděl zpracovaný modelový příklad, kde mohou dosáhnout při čtyřech dětech - nevyučený, nevyučená, nikdy ještě nepracující, tedy bez praxe - až na 37 tisíc, to je 50 tisíc Kč hrubého. Srovnejte si, kolik si vydělají naši lidé ve fabrikách? Ať povinně vykonávají cikáni veřejnou službu! Alespoň si vypěstují pracovní návyky. Obecně by měla platit zásada, že dávky musí být tak nízké, aby je to nutilo pracovat . A pokud pracovat nechtějí, tak ať si leží v příkopu. S tím nemám problém.
A myslím si, že 95 procent obyvatel naší země s tím problém také mít nebude !
SOUHLASÍŠ-LI, POŠLI DÁL

Čistá přáníčka 4

23. ledna 2014 v 6:55 | Máří Kosáček










Poučení pro seniory i seniorky nad 55 let

22. ledna 2014 v 23:34 | Máří Kosáček
Dostala jsem s doporučením: Číst ráno, přes den a večer, je to geniální rada
Minulost
Hovořit o minulosti znamená být k smíchu. Nikoho to nezajímá. Všichni jsme to slyšeli mnohokrát a často to ani není pravda. Někteří sice soucitně naslouchají, ale mají toho dost. Doporučuje se upozornit "stárneš" apod.

Budoucnost
Budoucnost je k pláči. Rovněž o ní není dobré příliš hovořit, ale je nutné se připravit, např. madla v koupelně a na záchodě, optimální teplo, teplá voda, výtah či doprava po schodech, zuby, brýle, čitelný mobil, naslouchátka pro hluchnoucí. Nedoslýchavost nesmírně popuzuje.

Přítomnost
Přítomnost je nejdůležitější. Je nezbytné ji náležitě využít. Proto zvažte následující vybraná a životem odzkoušená doporučení:
* Mít jeden domov, který důvěrně známe a kde jsme spokojeni.
* Nešetřit, již nebude příležitost úspor využít, potomci to rozhází.
* Uvědomit si svoji nedůležitost.
* Starat se o přiměřené zdraví.
* Být samostatný bez partnera. Umět si uvařit, vyprat apod., u žen zvládat mužské činnosti.
* Mít přátele pozitivně laděné, tam, kde se jenom naříká a nadává, tam nechoďte.
* Ve společnosti mluvte přiměřenou intenzitou. Příliš hlasitá mluva odpuzuje.
* Mít dostatek času, říci "nemám čas" znamená buď "nechce se mi" nebo "jsem neschopný".
* Nic nemusíte.
* Mějte svůj majetek, byt, peníze. Žít každý za své. Říkat si o peníze je ponižující.
* Nenechat si mluvit do života, ať si mladí nechají své rady pro sebe.
* Mladým do ničeho nemluvit. Poradit jenom pokud se zeptají a odpovědět pokud možno to, co chtějí slyšet.
* Připustit, že jsme sami v minulosti udělali mnoho chyb.
* Nepředstírat mládí a chuť na sex, když nejsou.
* Nedělejte dětem obětavou tchyni, tchána. Péče o vnoučata již není povinnost.
* Přiměřeně se pohybovat. Cyklisté s přilbou a kartou zdravotní pojišťovny.
* E-mail neposílat mladým. Mají jiný vkus. Vzbuzujeme soucit.
* Nepředvádět se, je to trapné.
* Oblékat se přiměřeně věku, ne příliš mladě.
* Nepřejídat se, nekouřit, přiměřeně pít alkohol.
* Výchova seniorů je nesmysl.
* Velmi důležitá je čistota, denně má být koupel. Zápach odpuzuje.
* Pravidelně používat internet.
....
Člověk je tehdy starý, když kvůli znechucení ztratí své sny. (John BARRYMORE)
Kvůli stárnutí není třeba ztratit chuť se smát; Pokud ale zatratíš smích, zestárneš. (Honore de BALZAC)
Dobrá stránka věci je, že čím starší jsi, můžeš být mladší než kdy jindy! (Albert EINSTEIN)
Umět stárnout je umět organizovat své mládí po dlouhá léta. (Paul ELUARD)
Stárnout je schopnost být mladší po delší dobu než to zvládnou ostatní. (Bernard SHAW)
Musíme se snažit víc dát život letům než léta životu. (Victor HUGO)
Zestárnout je nudné, ale je to jediná forma, jak žít dlouho. (SAINTE-BEUVE)
Je možné narodit se starým, jako je možné zemřít mladý. (Jean COCTEAU)
Když jsem byl malý, byl jsem namyšlený ... Ale teď už nemám chybu.
Mým snem je zemřít mladá ve velmi pokročilém věku. (JEANSON)
Přístroj, který je pod proudem, vypadá stejně jako ten, který není, jen je jiný na dotek.

Ať si řekne každý sám , co si myslí

22. ledna 2014 v 23:10 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme
Došlo emailem a závěr...každý ať si udělá sám.
Pochopí pouze starší ročníky, které v té době žily, mladí mají vymyté mozky z médií. Mění se historie i pohled na tehdejší dobu...
Komunisté údajně kradli a nic nevytvořili?!
Zde jsou některá fakta
Období let 1948 - 1989 se stalo přes všechny problémy ekonomicky velmi dynamickým (majetek vzrostl z 757 mld. na 5.178 mld. Korun) a z hlediska všech stránek společenského života celkově nejlepším obdobím v historii Československa.
Dynamika růstu
Průměrné tempo ročního růstu v % vytvořeného národního důchodu bylo v období 1950 - 1959 7,8 % a v roce 1980-1989 1,0 % užitého důchodu 7,5 % a 1,5 % a osobní spotřeby 5,3 % a 3,2 %.
Souhrnný ukazatel hospodářského růstu
Souhrnný ukazatel hospodářského růstu, společenský produkt, se v socialistickém Československu v letech 1950 - 1989 zvýšil 6,51 krát.
Podle závěrů F. Nevařila vzrostl v Československu do roku 1989 majetek čili národní jmění na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát - podle jiných údajů 7,2 krát - (z toho v České republice 5,8 krát a na Slovensku 11,4 krát) a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva (ve srovnatelných cenách r. 1989 a po odpočtu opotřebení výrobních fondů.
V Pamětech L. Štrougala je toto hodnocení ještě úplnější: "Koncem roku 1948 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs základních prostředků včetně zásob a nedokončené výstavby" (od výroby po osobní vlastnictví, při opotřebení o polovinu níže) pak zhruba 400 miliard tehdejších korun. Koncem roku 1989 měla ČSSR včetně nedokončené výstavby zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8 krát (při odečtení opotřebení zhruba o 50 % = okolo 3 bilionů, teď dokonce 7,5 krát. "Z toho 65 až 70 % bylo ve společenském - státním a komunálním vlastnictví, zbytek převážně v osobním (hlavně rodinné domy) a zčásti v družstevním vlastnictví".
Vyrovnané státní hospodaření
Československo mělo vyrovnané státní hospodaření, vyrovnanou platební bilanci, a většinou vyrovnanou obchodní bilanci. Nebylo v podstatě zadluženo, včas splácelo dluhy včetně úroků. Hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků) dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7 500 Kč) na obyvatele. Státní banka Československá (SBČS) měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15 až 17 miliard a stát měl v SBČS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Kčs finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh.
Celková devizová pozice státu - s přihlédnutím k poskytnutým vládním, bankovním a obchodním úvěrům do zahraničí byla aktivní na úrovni zhruba 23 miliard Kč. Patřily sem i naše pohledávky nesplácené ve lhůtě (např. Sýrie, Irák, Egypt). Banky a podniky neměly řádné rizikové úvěry, koncem 1989 výše poskytnutých úvěrů nesplácených ve lhůtě činila jen 700 milionů Kčs.
Podle F. Nevařila, převzal polistopadový režim finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč a k tomu asi 107 tun měnového zlata. Byl to majetek rentabilní, který vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. V roce 1989 vykázalo československé národní hospodářství zisk asi 150 mld.
Dnes by jeho hodnota byla oceňována na výši 7 až 8 bilionů Kč. Pokud jde o samotnou Českou republiku, připadalo na ni v roce 1989 asi 2,1 bilionu Kč (v dnešních cenách kolem 10,5 bilionu Kč). Na stát a komunální orgány (kraje, obce) připadalo tehdy v ČR nejméně 1,4 bilionu Kč (dnes asi 7 bilionů Kč).
Rychlý vzestup průmyslu
Průmysl narostl během 40 let více než 13,5 krát. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % (zemědělská výroba o 13,5 %).
Stavby elektráren - elektrifikace
Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 - 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokončena elektrifikace obcí. Klíčový význam měla elektrifikace hlavních železničních tratí; parní trakce tak byla nahrazena trakcí elektrickou a zčásti i motorovou. Systematická elektrifikace v českých zemích začala v letech 1955 až 1959 a pokračovala v letech šedesátých minulého století. Do roku 1980 byly železnice elektrifikovány.
Zemědělská produkce rostla
Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. V nabídce potravin jsme byli soběstační, mohli jsme vyvážet i do zahraničí. Deficity u tropických produktů a nepotravinářských zemědělských produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva.
Hodnota souhrnného ukazatele zemědělské výroby ČR, hrubá zemědělská produkce (HZP, zde v cenách roku 1989), vzrostla od roku 1970 do roku 1989 ze 79,5 miliardy korun na 108,6 mld. Kč, tedy o 36,7 procent, z toho HZP živočišné výroby z 43,9 miliardy na 63,9 mld. Kč, neboli o 45,5 %.
Výroba jatečných zvířat (skotu, prasat a drůbeže) se zvýšila od roku 1970 do roku 1990 o 52,6 %, výroba mléka za stejné období o 49,5 %. Naproti tomu produkce (vyjadřovaná HZP v cenách roku 1989) od roku 1990 do roku 2010 poklesla z hodnoty 106,1 mld. Kč na 68,1 mld. Kč, resp. o 35,8 % a byla v tomto roce nižší, než např. v roce 1936.
Řešení bytového problému
Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a z okupace. Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt.
Počet bytů od roku 1946 vzrostl ze 751 tisíc na 2.938 tisíc v roce 1980. Dnes bydlí většina obyvatel země (dvě třetiny) v bytech postavených za socialismu, s ústředním vytápěním, teplou i studenou vodou i veškerým příslušenstvím.
Celkově bylo v ČSSR v roce 1975 postaveno 10,3 bytových jednotek (tj. Bytů a rodinných domů) na 1.000 obyvatel, v roce 1980 téměř 9 a v roce 1985 ještě 7 bytů a rodinných domků na 1.000 obyvatel ročně. Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu.
Tempo výstavby panelových bytů
První panelový byt byl smontován v tehdejším Československu v roce 1953. Od té doby bylo postaveno téměř 1.200.000 bytů tohoto typu, přičemž se masivně stavělo v 70. a 80. letech. Pro přehled bylo v letech 1955-60 postaveno 60.000 bytů; 1960-65 postaveno 160.000 bytů; 1965-70 postaveno 180.000 bytů; 1970-75 postaveno 240.000 bytů; 1975-80 postaveno 220.000 bytů; 1980-85 postaveno 180.000 bytů; 1985-90 postaveno 120.000 bytů.
SITUACE DNEŠKA:
Národní hospodářství ovládají zahraniční vlastníci
Národní hospodářství už dávno převážně ovládají zahraniční vlastníci. Mají v rukou skoro celý bankovní sektor a pojišťovací sektor, zhruba 2/3 obchodních činností a nejméně ze 45 až 60 % i celý výrobní sektor. Rozhodují nejméně o polovině zaměstnanců, 75 % vývozů a až 90 % dovozů, jakož i o našich vlastních úsporách. V roce 2007 bylo do ciziny odvedeno na ziscích, dividendách a za práci nerezidentů před 360 mld. Kč (pravda, část z toho byla zpětně v ČR reinvestována, aby jim přinesla ještě větší výnosy).
Nárůst zahraničních dluhů
V současnosti došlo k mimořádnému nárůstu zahraničních dluhů. Jen dokonce roku
2007 vzrostly na 1,3 bil. Kč, tedy asi na 6.600 US dolarů na obyvatele (proti roku 1989 více než 13 x). Na jednoho obyvatele včetně kojenců tak připadá budoucí závazek vůči cizině odpovídající nejméně 350 tisíc Kč.

Co nám lékaři neříkají…

22. ledna 2014 v 22:54 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme
Dnes a denně se můžeme dočíst, že je třeba pít nealkoholické nápoje v množství nejméně 2 a více litrů za den. Čím více, tím údajně lépe.
Již od konce 70. let minulého století je ale v lékařských kruzích dobře známým faktem, že lidské ledviny jsou ze své podstaty "projektovány" na cca 35 000 litrů přijaté tekutiny. Průměrně to tedy vychází na 1,36 litru tekutin denně. Cokoliv nad toto množství znamená zkrácení jejich životnosti.
Není třeba hlubokých lékařských znalostí, aby nám to bylo jasné - člověk od prvopočátků své existence neměl neustále k dispozici hrnek s čajem na stole či sladkou limonádu v lednici. Pil, když měl příležitost. Tak se vyvinulo i jeho vodní hospodářství. V posledních dekádách však lidstvo své ledviny soustavně přetěžuje, a tak jsme svědky rostoucího počtu obyvatel planety, kteří v pozdním věku řeší problém selhání tohoto životně důležitého orgánu.
Ještě děsivější je však zamyšlení nad tím, proč nám nejsou tyto podstatné informace dostupné. Nápojový průmysl je obrovský byznys. Denně jsou vypity tisíce hektolitrů slazených a přeslazených limonád, které jsou prodávány i s 300%ní marží. Pro velké štiky tohoto odvětví není žádný problém zaplatit si studie o prospěšnosti konzumace nápojů, naopak o riziku zubního kazu zarytě mlčí. Stejně tak se pod pokličkou udržuje informace o rizicích nadměrného pití.
Nebuďme tedy jen stádem ovcí, které si nechá diktovat co pít a v jakém množství. Pijme tak, jak nám to příroda říká již po tisíce let.

Napsala mi kamarádka...

22. ledna 2014 v 22:48 | Máří Kosáček
...Chtěla jsem Vás pozvat k nám na návštěvu,ale po úpravě důchodu mám děsný bordel v obyváku...


...ten bordel v obyváku beru a klidně může být i menší :-)

To byla zlá doba...ach, jo

22. ledna 2014 v 22:30 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme
TO BYLA ZLÁ DOBA

Ach, jo...
To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to,zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti,
jídlo v restauraci má stejnou gramáž,složení a cenu v Aši jako v Praze.

Ach, jo...
To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením jisté umístění a připravené pracovní
zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!

Ach, jo ....
Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let
a oni mu za to dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku.

Ach, jo...
A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,- Kčs

Ach, jo...
Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze,lidi neskutečně deptala...

Ach, jo....
Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!

Ach, jo...
A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybratsi z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.

Ach, jo...
Ženský si vybrečely oči , když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55.letech.
Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli pracovat o 10 - 15 let déle.

Ach, jo....
Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí.A co teprve, když vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu.Letci, horníci,policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci organizmu.

Ach, jo...
Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř.Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší.Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět.Tak to má být!Vždyť jsme si je tak v demokracii vychovali!!!

Ach, jo...
Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd., atd., atd., která tenkrát panovala!!!

Konečně máme svobodu a nikdy se nevrátí ty špatné časy! Vždyť nám vůbec nevadí ,že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá - své okolí, přátele,ba dokonce i rodiče! Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu !Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život maličko zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky,které neznají v dospělosti ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK ! Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenaly svět. Také v TV, rádiu a divadle - tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece nejlepší - jsme Češi! Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do práce. Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout anebo odpočívat celé dopoledne. Žijeme přeci jenom jednou!
Co bude - " to neřeš !" To je přece skvělé žití v té naší zemičce, kde je vše dovoleno!!!!
Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucno!
Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.!!!
Protože přesně tohle nás jedině zachrání!!!
Vždyť jíž máme co jsme chtěli a zloděje si žijí v klidu, přepychu a blahobytu.