Prosinec 2012

Vánoční

12. prosince 2012 v 21:25 | Máří Kosáček

Dívej se a přemýšlej....

7. prosince 2012 v 22:01 | Máří Kosáček
...je mezi námi ,slušně řečeno...spousta blců... a následky....


Odpovídej pravdivě a uvidíš

7. prosince 2012 v 21:50 | Máří Kosáček |  Víte,znáte,tušíte, radíme
Velice zajímavé.
Když si dáš tu práci a odpovíš si po pravdě na otázky....... najde Ti to největší shodu - tj. s kterými prezidentskými kandidáty nejvíc Tvoje názory-postoje souzní.... třeba ti to pomůže při tom zoufalství - koho volit :)¨) V http://volebnikalkulacka.cz/volba-prezidenta-cr-2013/ Jestli se Ti to libi, tak to pošli dal, protoze mi někdy prijde, že se lide ve volbach rozhoduji podle toho, jak se ten den vyspali aniž by si našli čas na to o tom trochu popřemýšlet...

R.kulaté

5. prosince 2012 v 20:13 | Máří Kosáček

V.rám

3. prosince 2012 v 20:36 | Máří Kosáček

Advent

2. prosince 2012 v 7:21 | Máří Kosáček |  Život na chaloupce
Než zapálíte první ze čtyř svíček na tradičním adventním věnci, jejichž rozlévající se světlo vyjadřuje příchod Krista, připomněte si , co slovo advent představuje. Toto období, které tradičně symbolizuje fialová barva, začíná čtvrtou neděli před Vánocemi a první zmínky o něm sahají až do konce 4. století. Fialová barva se v dřívější době v přírodě nevyskytovala a tak ji lidé zaměnili za červenou.Po třetí neděli adventní ji vystřídala barva růžová,barva radosti.Nadcházející čas nás naplňuje očekáváním.Pro někoho má tento čas duchovní podtext .Věřící se těší na příchod Spasitele, pro jiné nastává očekávání nejpříjemnějších svátků v roce.
Doba adventní je doba přípravou na vánoční svátky.K další tradicí uctít Vánoce je příprava vánočních perníčků. Každá z adventních nedělí má své lidové označeni: železná, bronzová stříbrná a zlatá. V průběhu adventu mají svátek někteří svatí.

Sv. Ondřej-30. listopadu. Lilo se olovo a svobodné dívky o půlnoci chodily třást plotem. Přitom pozorovaly, zda někdo nejde. Z které strany uslyšely kroky, z té měl přijít ženich.

Sv. Barbora-4. prosince svobodné dívky vkládaly do vázy napučenou třešňovou větvičku, která se trhala po setmění a podle tradice když do vánoc rozkvetla, mohly by se do roka vdát. Na kterou stranu se větvička otočila, z té strany přišel ženich.
Ještě před druhou světovou válkou chodívaly v některých krajích v předvečer svátku světice tzv. Barborky - bosé mladé dívky s rozpuštěnými vlasy oděné do bílých šatů. Strašívaly děti velkou prázdnou tykví s vyřezaným obličejem, který osvětlovala uvnitř upevněná svíčka. Přenášely ji dům od domu na dlouhé tyči a před vstupem do sednice ji přistrčily k oknu a metlou šlehaly o sklo. V domě pak "vymetaly" zlé síly. Hodným dětem přinášely cukroví a ovoce, zlobivé vyplácely metlou.

Sv. Mikuláš v dávných dobách rozdal svůj majetek chudým a potřebným lidem. Na jeho památku 5.prosince navečer chodí do rodin sv. Mikuláš s Andělem, čertem a obdarovává děti.

Sv.Ambrož-7.prosince,tam, kde byl kostel zasvěcený tomuto světci, čekala v podvečer na děti zvláštní zábava.Jeden muž se přestrojil za Ambrože do dlouhé bílé košile a černé špičaté čepice se závojem přes obličej. V jedné ruce nesl uzlík se sladkostmi a v druhé koště polepené papírem. Za soumraku se děti sešly u kostela, kde na ně Ambrož již čekal. Děti na něj začaly hrdinsky pokřikovat, za což je Ambrož začal honit okolo kostela. Sem tam utrousil na zem několik cukrovinek. Kdo jej však zvedl, dostal ránu koštětem.

Sv. Lucie -noci upije,ale dne nepřidá.Předvečer 13. prosince na svátek svaté Lucie obcházeli stavení tajemné bílé postavy, kterým se říkalo Lucky. V den svaté Lucie musely již být domy jako ze škatulky, jinak se Lucie velice zlobila. Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím dále se traduje, že v tento den ženy a dívky nesměly prát ani příst.

Starodávný obyčej představuje v Čechách také vánoční koledování , jehož historie sahá až do předhusitských dob. Koledy byly a jsou jedním z nejrozšířenějších vánočních zvyků a dříve se jim připisovala magická moc. Měly přinášet štěstí a blahobyt do každého stavení. Zpěv pražských koledníků míval velmi dobrou úroveň, k čemuž hlavně přispělo zavedení Ars musica jako jednoho z povinných oborů na vysokém učení pražském. První koledníci se v ulicích objevovali již o svátku sv. Mikuláše, Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice.

Štědrý den-24.prosince se od rána dodržuje přísný půst, který trvá až štědrovečerní večeře, věří se, že vydrží-li se nejíst, uvidíme zlaté prasátko.Na stole nesmí chybět talíř navíc, který sloužil pro nečekaného hosta, kterého by bylo třeba pohostit, další vysvětlení je, že u štědrovečerní večeře má být vždy sudý počet osob. Pod každým talířem nesměla chybět rybí šupinka, která zajišťovala dostatek peněz po celý následující rok. Vstávání od stolu během večeře je zakázáno, kdo vstal tomu byla předpovídána smrt, nebo nemoc v následujícím roce. Kolem stolu, u kterého rodina jedla, se měl ještě před začátkem hostiny uvázat řetěz, který symbolizoval silné rodinné pouto a chránil rodinu po celý rok před zlými duchy. K štědrovečernímu stolu se také měla podle pověry položit na zem sekera a všichni členové rodiny na ni měli před večeří šlápnout bosou nohou. Kdo totiž na sekeru šlápl, zajistil si tím zdraví na celý rok.Rozlil-li u večeře někdo víno, čekali ho obvykle do roka křtiny. Po večeři hospodáři zbytky jídla zakopali na zahradě pod stromem nebo velkým keřem, aby si tak zajistili úrodu na celý příští rok.
Po večeři bylo zvykem zpívat koledy. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo "naděluje dárky", nazýván Ježíšek, čímž je vyjadřována víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.

Některé zvyky
Svobodné dívky házely střevíc přes hlavu, pokud střevíc ukazoval špičkou ke dveřím, věřilo se že se provdají a odejdou z domova, jestliže střevíc ukazoval patou ke dveřím, dotyčná dívka zůstala doma.
Z tvaru roztaveného olova vylitého do vody se určovalo co koho čeká v příštím roce-základní tvary odlitého olova
čáry rovné - spokojený, klidný život
čáry vlnité - nejasnosti, zmatky, cestování
čáry jako půlkruh - falešný přítel, zrada, rozchod
kruh uzavřený - finanční zisk, dědictví
kruh porušený - zklamání, špatné zdraví, špatná finanční situace
dva kruhy - svatba
dva porušené kruhy - rozchod, zrušení zásnub nebo svatby
ovál - sňatek z lásky
čtverec - harmonický život
trojúhelníky - štěstí v podnikání
jeden kříž - smrt přítele nebo příbuzného
dva kříže - zajištěné stáří
mřížky - vězení
zvířata - buď milosrdný
hadi - nepřátelství, zrada
hvězdy - úspěch ve všem
květiny - láska, rodinné štěstí
stromy - dlouhá životní cesta
Mezi další zvyklosti patřilo pouštění lodiček .Komu lodička nejdéle vydržela nad vodou toho čekal dlouhý a šťastný život. Je možné i jiné vysvětlení, čí lodička se dostane do středu půjde do světa čí lodička se drží při kraji zůstává další rok doma.
Nesmíme zapomenout na rozkrajování jablka.Jablko nekrájíme klasickým řezem od stopky k bubáku, ale krájíme na příč.Byl-li jádřinec ve tvaru křížku, ohlašovalo to příchod smrti. Byl-li jádřinec plný červů znamenalo to nemoc a krásná hvězdička znamenala zdraví a štěstí a mnoho dalších překrásných lidových zvyků. Zdraví po celý rok předpovídají také čtyři rozlousknuté vlašské ořechy se zdravým jádrem.
Také si můžete rozdělit vánoční oplatku.Oplatka máčená v medu symbolizuje spokojenost, radost, zdraví a duševní čistotu pro celou rodinu. Medu se navíc připisuje i magická moc, která rodinu posiluje láskou a dobrými vzájemnými vztahy. V dřívějších dobách se vánoční oplatky pekly z nekvašeného těsta ve speciálních formách ozdobených církevními symboly a většinou měly kulatý nebo oválný tvar. Pekli je zejména kněží a učitelé v církevních školách, kteří je pak roznášeli do rodin. Dnes se k této tradici používají především oplatky kupované.Princip dělení oplatky spočívá v tom, že si z jedné oplatky ulomí svůj kousek všichni členové štědrovečerní hostiny, namočí ho do medu a poté ho sní. Tento zvyk se může provádět před i po samotné večeři.
Štědrovečerní stůl a význam pokrmů na něm
Česnek - magický ochranný význam, chrání člověka před zlými silami, před nemocemi
Med - podobný význam jako česnek
Ořechy - dodávají sílu, na Štědrý den se rozlouskávaly čtyři ořechy a podle toho, jak uvnitř vypadaly, usuzovalo se, jaká budou čtyři roční období v následujícím roce
Řepa - ochrana před úplavicí
Hrách,čočka a jiné luštěniny - symbol hojnosti, bohatství, úrody
Jablko - když se rozkrojí a uvidíme z jader hvězdičku, budeme se mít v novém roce dobře, budeme zdraví
Oplatky - prostředek vzájemného symbolického obdarování - u stolu si všichni vezmou jeden oplatek a kousek z něho vždy ulomí jednotlivým členům rodiny a všem, kteří zasedají za štědrovečerní stůl - jeden z nejstarších obyčejů
Chléb - býval vždy základním zdrojem obživy, obřadně se ukrajuje, otec jako hlava rodiny rozdává krajíce ostatním, nechával se také kousek chleba na příští rok, aby nebyl hlad, házel se též do studny ,aby v ní po celý rok byla voda a podobně
Vánočka - typické vánoční pečivo z kynutého těsta .Čím víc nakyne, tím víc bude v příštím roce úrody, bohatství, hojnosti,to když si hospodyně otřela ruce od těsta na vánočku o kmen ovocného stromu, věřila, že strom ponese hodně plodů ,tento magický úkon býval umocněn nahotou jejího těla
Jablečný závin - aby se rodina měla dobře

K Štědrému večeru patří i půlnoční mše, kde se hraje nejznámější "Mše vánoční", někdy nazývaná "Mše Hej mistře" od Jakuba Jana Ryby.

Boží hod vánoční-25.prosinec je dnem oslavy narození Ježíše Krista, tedy Vánoc.V tento den se podával typicky český pokrm pečená husa, nebo kachna se zelím a knedlíky. Doma se neuklízelo, postele se nestlaly, pokoje ani zápraží se v tento den nemetly, nechodilo se ani po návštěvách a přišel-li přeci někdo, měl přinést koledu a popřát veselých a šťastných svátků narození Pána Krista.

Svatý Štěpán-26.prosince,ještě v nedávné době bývalo zvykem na svátek svatého Štěpána chodit od domu k domu a koledovat. Všichni jistě známe koledu :
Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upadl jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Podle tradice by se v tento den měly také vzájemně navštěvovat rodiny přátel a známých, vyměňovat si dárky a přát mnoho úspěchů a zdaru.

Nesmíme zapomenout ani na jmelí
Podle legend bylo kdysi jemlí stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Za 33 let ho poté římané utnuli, aby z něho vyrobili kříž pro Ježíše. Strom potom hanbou seschnul a už se vyskytuje jen v malých trsích a zahrnuje lidi okolo sebe dobrem.Věřilo se, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovalo se nad dvěře a do domů aby také ochránilo před čarodejnicemi a zlými duchy.Podle Keltů zajištujě jmelí plodnost a proto se pod ním často líbají páry.V lékařství se jmelí používá pro přípravky na snížení krevního tlaku.Na Vánoce se používá jmelí živé zelené nebo obarvené do zlaté. Na začátek adventu by jste měli spálit všechno staré suché jmelí a dát do domu nové!